Fotograf Milan Říský si koncerty bez foťáku neumí představit

Zeptali jsme se jednoho z našich fotografů, jak se mu pracuje v jedinečných prostorách – O₂ arena a O₂ universum.

EWA FARNA si den po vyprodané O₂ areně dala fotku – krásnou momentku od tebe na profilovku na svých sociálních sítích. Jaký je to pocit?
Děkuji za pochvalu! Samozřejmě mě nesmírně těší, že fotografii použila a objevila se téměř ve všech médiích o koncertu píšících, den po vystoupení jsem ji viděl takřka všude, a navíc ji využila při oznámení dalšího koncertu v O₂ areně atd. Ideální kombinace, díky Ewo!

Kdy jsi vyfotil svojí první fotku a co na ní bylo?
Netuším. 🙂 Určitě nějaká momentka v dětství s fotoaparátem na film rodičů. Já si první zrcadlovku koupil někdy v roce 2011 a asi první větší koncertní focení proběhlo tehdy na Blatenském festu. Výsledky z té doby jsou samozřejmě naprosto strašné.

Co Tě na fotografování baví nejvíce?
Zachycení atmosféry, emoce, kontakt s publikem…Vždycky jsem chtěl, právě z tohoto důvodu, fotit primárně koncerty. Musím uznat, že už mám problém jít na koncert bez foťáku a v mnoha chvílích si říkám: „Sakra, tohle by byla dobrá fotka.“

Kdo je Tvoje vysněná osobnost, kterou chceš fotit?
Už jsem naštěstí asi všechny stihnul, včetně Chestera Benningtona z Linkin Park, za což jsem nesmírně rád a minulý rok jsem si v O₂ areně odškrtnul ještě Blink-182. Samozřejmě jsou jména, která bych rád fotil, jako Bruce Springsteen, Eminem a určitě další, ale ve sbírce mám v podstatě všechny oblíbené muzikanty. Některé, jako například System Of A Down nebo Slipknot jsem dělal už asi pětkrát. Dodnes mi tedy mrzí, že své turné zrušili Rage Against The Machine, tam mám z jiného projektu vyfocené 3/4 sestavy, jen zpěvák Zack de la Rocha mi ve sbírce chybí. A pokud bych sáhl do minulosti, vyměnil bych ledvinu za možnost fotit koncert Johnnyho Cashe ve folsomské věznici. Místo toho jsem zatím v base fotil jen koncert Tomáše Kluse.

Kolik objektivů máš s sebou na akci?
Maximálně tři, většinou spíš dva. Ono u velkých koncertů, narozdíl od klubů, není tolik možností si s fotkou vyhrát, hudebníci jsou často poměrně daleko, takže teleobjektiv je samozřejmost a pak širší ohnisko na zachycení celé scény. A také si to snažím dělat jednodušší a netahat zbytečně moc krámů. Na druhou stranu, třeba Marpo hrál v O₂ universu, ale atmosféru měl koncert skoro jako v klubu. A dva objektivy mi na to stačily úplně v pohodě.

Jaký je nejlepší způsob, jak se dostat pod pódium, abys udělal skvělou fotku a byl téměř neviditelný?
Jelikož chodím téměř výhradně v černé, tak jsem poměrně nenápadný, maximálně moje pleš může házet prasátka.

Co dělá fotograf, když se mu na koncertě ztratí baterie?
Sáhne si do brašny pro jinou. Ono ztratit baterii by tedy bylo poměrně umění, u mě je spíš reálnější, že ji zapomenu v nabíječce doma. Což se mi stalo několikrát, naštěstí jsem to vždy zjistil včas. Ale snažím se u sebe nosit vždy dvě náhradní. Horší je to s kartou, fotím většinou na dvě naráz, kdysi se mi totiž v novinách stalo, že foťák byl pouze na jednu a půl hodiny před uzávěrkou jsem zjistil, že na ní nic není. To je pak dost infarktový moment.

Jaký je rozdíl mezi fotografováním na kulturní akci v pražské O₂ aréně a venku na otevřeném prostoru?
Pokud to srovnám s festivaly, tak samostatné koncerty v O₂ areně mají často svou specifickou scénu, která se třeba na festivaly nedá přenést ať už se to týká světel či dalších efektů. Minimálně je to tak u kapel, co nejsou headlinery, třeba minulý rok jsem fotil fantastickou festivalovou show Bring Me The Horizon v Německu, scéna byla perfektně připravená, ale takových je na festivalech minimum. Nikdy nezapomenu na koncert Rammstein v O₂ areně před skoro třinácti lety, kde se nad hlavu diváků sneslo obří molo a kapela přišla úplně z druhé strany arény a přešla po něm na pódium. Tohle venku nikdo neudělá.

Jaký je nejlepší trik, jak získat pozornost umělce na pódiu?
O to se většinou ani nesnažím, samozřejmě jsou kapely, které na fotografy reagují a dělají jim do objektivu gesta, ale to je spíš dílo náhody. Rozhodně na nikoho nemávám. Na druhou stranu se mi stalo, že zpěvák skupiny Pennywise chtěl podat můj foťák a snažil se zachytit zaplněný sál ve Foru Karlín přímo z pódia. Bohužel nezaostřil správně a výsledek byl nepoužitelný. Snažil se, ale je očividně lepší zpěvák než fotograf.

Jak nejlépe zajistit, aby na fotce zpěváci nevypadali jako duchové?
Nejhorší je statický koncert, kdy všichni v podstatě stojí na svých místech. Naposledy se mi to stalo na koncertě Cigarettes After Sex v O₂ universu, ale nakonec jsem, díky kombinaci minimalistických světel a mlhy, nadšený, mají úplně jinou atmosféru. Je třeba improvizovat dle podmínek a vymyslet si kompozici tak, aby fotky vypadaly skvěle, i když zpěvák stojí tři písničky v kuse na místě.

Co dělá fotograf, když se mu na koncertě rozbije foťák?
Má náhradní v ideálním případě. Přiznávám, nevozím dva vždy, třeba do klubu se s nimi netahám, ale na velké koncerty víceméně vždy.

Kolik času zabere postprodukce a v jakých programech fotografie upravujete?
Zabere cestu z Prahy do Plzně vlakem. Samozřejmě je to dané lety upravování, každému to trvá jinou dobu, jsem zvyklý z festivalu Rock im Park, pro který každoročně fotím, že chtějí odevzdat několik snímků z koncertu ideálně ve chvíli, kdy interpret končí svůj set. Což často bývá necelou hodinu po startu, takhle stihnu denně zpracovat přes deset koncertů, za festival třeba kolem třicítky. Tam jsem se naučil svůj proces fakt zrychlit. Upravuji primárně Lightroomu, minimálně ve Photoshopu.

Máš nějaký rituál před focením?
Odskočit si. 🙂

Milan Říský * 1988
Jako fotograf a redaktor prošel časopisy Rock & Pop a Rock’n’All, momentálně píše a fotí pro Fakker a Spark, šest let působil na pozici webeditora, redaktora a fotografa v Plzeňském deníku. Dlouhodobě spolupracuje s plzeňským hudebním klubem Divadlo pod lampou, jako doposud jediný Čech bude již šestým rokem oficiálním fotografem festivalu Rock im Park v německém Norimberku. Pracuje ve Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje, kde vede oddělení PR a marketingu.

Pro Bestsport fotí od června 2023.

Fotografie: Milan Říský

Rozhovor připravila: Veronika Ettlerová za Bestsport, a.s.